Při zjišťovacím výzkumu bylo získáno celkem 90 ks ŠI. Co se týče surovinového složení, naprostou většinu z nich, 78ks (86,7%), tvořily silicity z glacigenních sedimentů (SGS), jen 10 ks (11,1 %) silicity krakovsko-čenstochovské jury (SKČJ). Dva kusy (2,2%) nebylo možno určit pro přepálení.

Z dodatečného povrchového průzkumu bylo získáno celkem 86 ks ŠI. V tomto případě byly obě skupiny suroviny zastoupeny takřka shodně: SGS 40 ks (47,7%), SKČJ 38 ks (44,2%) a 8 ks (8,1%) nebylo možné určit pro přepálení. Při sběrech byl mj. také objeven makrolitický silicitový nástroj (rozměry 66 x 33 x 11mm) – sekerka či spíše dláto, protože se směrem k ostří zužuje -na velkém a hrubém úštěpu z SGS.

Nálezové okolnosti jsou při posuzování kulturní příslušnosti, ergo datování ŠI až na nepatrnou výjimku jámy č. 503 prakticky bezcenné a typologicko – technologická analýza ŠI, především početnější části celého souboru, industrie vyrobené z SGS, není dosud dokončena. Jediným hlediskem, kterým můžeme do značné míry postihnout kulturní příslušnost ŠI, tak zůstává surovina, z něhož je vyrobena. Z toho, co víme o dynamice zastoupení SGS a SKČJ v horním Poodří i v severnější části Moravy, můžeme usuzovat na to, že rozhodující většina ŠI, vyrobené z importovaného SKČJ, by měla náležet sídlišti LnK. Možná ne všechna, protože i v závěru lengyelského vývoje, kam nepochybně náleží také sídliště v Pustějově, je velmi omezené užívání SKČJ prokázáno na řadě lokalit a v našem případě nelze vyloučit ani případné užití starší suroviny, na lokalitě nalezené. Ale to vše by se mělo týkat maximálně několika kusů.

Vzhledem k tomu, že předběžná typologicko – technologická analýza souboru ŠI z krakovského silicitu je již k dispozici, lze rozdělit ŠI z SKČJ do hlavních morfologických skupin, což je základní kritérium pro zařazení sídliště do škály několika typů osad, které lze mezi sídlišti LnK identifikovat podle vztahu k výrobě a spotřebě ŠI. Jak jsme již uvedli, ze sondážního výzkumu pochází 10  ks ŠI, z dodatečného sběru pak 38 ks ŠI, dohromady tedy 48 ks ŠI z SKČJ, které můžeme posuzovat společně. Rozdělení do základních skupin a zastoupení kusů s kůrou uvádí následující tabulka:

Tab. 1. Pustějov – „Dolní role“, okr. Nový Jičín. Základní morfologické skupiny a počet kusů s kůrou u ŠI, vyrobené z SKČJ.

Zjištěné hodnoty neumožňují přiřazení pustějovského sídliště k některému z typů sídlišť, vyčleněných I. Mateiciucovou. Za exploatační nemůžeme samozřejmě sídliště, vzdálené asi 150 km od zdrojů považovat. Pro oba typy zpracovatelských sídlišť se zdá zastoupení skupiny „úštěpy a odpad“ a i podíl čepelových polotovarů příliš nízké. Na druhé straně by zase odběratelské sídliště nemělo mít tak nízký podíl nástrojů a především tak enormně vysoký podíl jader a kusů s kůrou. Ostatně vzájemný poměr procentuálního zastoupení jader a kusů s kůrou a ostatních ukazatelů se zdá být netypický i pro valnou většinu zpracovatelských sídlišť, ne-li pro všechna.

Výsledky jsou tedy zjevně zkreslené. To koneckonců naznačovala již sama velikost souboru – 48 ks – která nemá dostatečnou statistickou reprezentabilitu. Zkreslení lze pozorovat nejen v poměru mezi základními morfologickými skupinami, ale např. i ve skladbě skupiny „nástroje“. Zastoupeny jsou tyto typy: čepel s laterální retuší (2x); škrabadlo na úštěpu (2x); úštěp s laterální retuší (1x); vrub na čepeli (1x); retušovaný vrub na úštěpu (1x); drasadlo na úštěpu (1x); drasadlo na čepeli (1x). Neobvyklá je už převaha úštěpových nástrojů nad čepelovými (5 : 4); čepelové nástroje obvykle výrazně převládají. Neobvykle je rovněž vysoké zastoupení vrubů a drasadel a na druhé straně absence čepelových škrabadel apod. Zjevná nereprezentabilita souboru a zkreslení patrné v celku i částech je pravděpodobně dáno tím, že ŠI z SKČJ pochází převážně z povrchového sběru (např. jádra jsou po čerstvé orbě jistě viditelnější než drobné čepelky atd.) a i nálezové okolnosti oněch 10 ks, získaných při výzkumu, mají prakticky hodnotu sběru.

Na druhé straně přes všechna zkreslení jeto především absolutní počet jader (14 ks), který odpovídá souborům ze zpracovatelských sídlišť o velikosti několika set kusů i 28 ks  s kůrou, které naznačují, že také na sídlišti v Pustějově musíme v každém případě počítat s produkcí na bázi SKČJ a to s produkcí snad dosti intenzivní; na odběratelských sídlištích obě kategorie takřka absentují. Nakolik se na sídlišti LnK pracovalo i s SGS se však prozatím nemůžeme ani pokusit odhadnout.