Zkoumaná lokalita se nachází v jihovýchodní části katastrálního území obce Pustějov v polní trati „Dolní role“. Geomorfologicky tedy leží ve východní části Oderské brány, na samém jižním okraji Klimkovické pahorkatiny. Na západě je ohraničena levým břehem Pustějovského potoka, tekoucího zde přibližně severojižním směrem, na jihu železniční tratí Přerov – Bohumín, běžící od jihozápadu k severovýchodu. Prozatím nelze s jistotou říci, zda za tratí, postavenou v polovině 19. století, pokračuje. V každém případě se v tomto směru (na jihovýchod) terén mírně svažuje k okraji oderské nivy, vzdálenému asi 400 m, a k toku řeky Odry, který se nachází ve vzdálenosti asi 1,2 km. Jihozápadním směrem terén klesá krátkým mírným svahem k Pustějovskému potoku. Podloží na lokalitě je tvořeno sprašovými hlínami, uloženými na pleistocenních vrstvách. Oderská niva je zaplněna nivními sedimenty, stejně jako je jimi tvořeno koryto Pustějovského potoka.

Celý intravilán Pustějova, včetně areálu Zemspolu Studénka a.s. (někdejší JZD), který je „Dolní roli“ nejblíže, se nalézá na opačném břehu Pustějovského potoka. Plocha zkoumané lokality tedy neleží v zastavovaném území, je ovšem dlouhodobě využívána pro pěstování zemědělských plodin. Zdejší polnosti náležejí více příslušníkům rodiny Zindlerových, t.č. má severní část v pronájmu Zemspol, jižní soukromý zemědělec z Pustějova, p. E. Koždoň. Každoročně zde tak dochází k intenzivní orbě a v dřívějších dobách docházelo také k orbě hluboké.

Neolitické osídlení bylo na lokalitě zjištěno při povrchovému průzkumu, který proběhl v r. 2011 v rámci projektu Studentské grantové soutěže Slezské univerzity v Opavě (SGS SU) č. 9/2010 „Archeologický výzkum západní části Oderské brány.“ Byla při něm nalezena kamenná industrie štípaná (ŠI) i broušená (BI). V návaznosti na to byl v roce 2012 v rámci přeshraniční spolupráce Ústavu archeologie FPF Slezské univerzity proveden magnetometrický průzkum na části lokality Dr. M. Furmankem (Instytut Archeologii Uniwersytetu Wrocławskiego) a Mgr. A. Rapińským (Wojewódzki Urząd Ochrony Zabytków w Opolu). Předběžné výsledky tohoto průzkumu ukazovaly na dvě skupinky možných sídlištních objektů, a proto byla v těchto místech naplánována sondáž. Po získání souhlasu vlastníka i nájemce mohl být proveden zjišťovací výzkum i povrchový průzkum.