Zjišťovací a povrchový průzkum v Pustějově – „Dolní roli“

Výzkum proběhl v rámci dalšího projektu SGS SU č. 21/2012 „Archeologický výzkum neolitického sídliště na katastru Pustějova“ ve dnech 13. – 18. srpna 2012 a byl realizován členy projektového týmu, doktorskými a magisterskými studenty SU pod vedením K. Papákové a A. Knápka. Vzhledem k dosti rozpačitým výsledkům sondáže pak po domluvě s E. Koždoněm proběhl těsně po nové orbě, 27. srpna 2012, dodatečný povrchový průzkum jako společná akce Slezské univerzity a Archaie Olomouc, o.p.s.

Před zahájením výzkumu byly vytyčeny sektory (A až F), ve kterých se podle výsledků magnetometrického průzkumu mohly objevit sídlištní objekty. V průběhu počátečních prací bylo ovšem zjištěno, že v sondách, které byly položeny v těchto sektorech, se žádné objekty nenacházejí. Proto byly sondy pokládány dále severním směrem, již za hranicemi magnetometricky prozkoumané plochy, kde byla při dřívějších sběrech získána mj. broušená kamenná industrie kultury s lineární keramikou (LnK). Celkem bylo na lokalitě položeno 17 sond (o šířce většinou 1,5 m a délce 2 m, u některých sond až 5m). Po odstranění ornice následovala šedá splachová vrstva (K201) o mocnosti od 10 do 30 cm, která se objevila ve všech sondách, pod ní už se nacházelo podloží hnědožluté barvy. Šedá vrstva obsahovala keramiku, mazanici, ŠI a místy i uhlíky. Celkem bylo zaznamenáno 5 zahloubení pod úrovní šedé vrstvy (možných objektů), ale pouze o jednom z nich, obj. č. 503 v sondě S8, bychom mohli snad říci, že je to intencionální sídlištní objekt blíže neurčitelné funkce. Tato nepatrně zahloubená jáma mísovitého tvaru (s rozměry okolo 100 x 110 cm a zahloubením okolo 20 cm) se v podloží projevovala hnědošedým zabarvením, ve srovnání s podložím však málo výrazným a ve srovnání s šedou vrstvou ještě méně. Její výplň obsahovala pouze 6 ks keramiky a 7 ks ŠI. V případě zbylých objektů, které se od podloží odlišovaly tmavším zabarvením, shodným s nadložní splachovou vrstvou, se však mohlo jednat o přirozené deprese, vyplněné touto vrstvou a zachycení přesnějšího obrysu bylo velice problematické. V ostatních sondách se objevovaly nálezy pouze v orniční a šedé vrstvě. Keramický materiál, můžeme přiřadit ke dvěma kulturním entitám – kultuře s lineární keramikou (LnK) a hornoslezské lengyelské skupině (HLS). Keramika obou kultur se objevila v sondách S2, S5, S6, S7, S9, S14, S16 a S17. Pouze keramika LnK se vyskytla v sondách č. S1, S4, S11, S13, S15 a v objektech č. 502 (S5) a 504 (S14). Samotná keramika HLS se objevila v sondách S3, S8, S10, v objektu č. 501 (S2) a v jámě č. 503 (S8).

Tato zjištění nemají ovšem na dlouhodobě intenzivně oraném poli o mnoho větší průkaznost než mívá dislokace nálezů, učiněných při povrchových sběrech. Především datování keramiky nemůže zaručit datování ŠI, nacházející se v její blízkosti; snad jen v případě jámy 503 bychom mohli s jistou pravděpodobností uvažovat o příslušnosti ŠI z její výplně k HLS, ovšem ani v tomto případě není vyloučena intruze ze staršího sídliště LnK.

Dodatečný povrchový průzkum po orbě přinesl kromě nepočetné keramiky (6 ks) především kamennou industrii štípanou (83 ks ŠI), broušenou (2 ks BI) a ostatní či jinak řečeno hrubotvarou (6 ks).